Vltavíny

patří do skupiny tektitů. Jako tektity označujeme přírodní skla nacházející se v různých oblastech po celém světě. Zajímavostí vltavínů je unikátnost výskytu na českém území, ojediněle v sousedních státech. Jinde na naší planetě naleziště vltavínů neobjevíme. Název tektit pochází z řeckého tektós – znamená roztavený, natavený. Vltavíny jsou průhledné až průsvitné drahé kameny zelené, hnědozelené až černozelené barvy. Vyznačují se charakteristickým povrchem, tzv. skulptací, a typickými vnitřními bublinkami vzniklými pnutím a působením plynů. Nejstarší písemná zmínka o tektitech pochází z Číny (rok 950), kde je sbírali lidé na polích po silných deštích.

Vltavíny byly poprvé popsány před asi 250 lety z povodí Vltavy. Místní lidé je však ke zdobení a výrobě nástrojů užívali již od dob neolitu. V minulosti byly vltavíny společně s českými granáty představovány jako typicky české drahé kameny a tak je tomu i dnes. Obrovské oblibě se vltavíny těší od 60. let 20. století. V současnosti se na trhu vyskytují jak ve své přírodní neopracované podobě, tak i jako fasetované drahé kameny. zasazované především do zlata. Je třeba pravé vltavíny dokázat odlišit od pouhého skla, a také od čínských padělků, které se v současnosti mohou objevit na trhu.

Jak poznat pravý vltavín? Pro vltavíny jsou typické inkluze: bublinky a takzvané šlíry, lechatelierit, což je amorfní přirozené křemenné sklo, které vzniklo prudkým ochlazením křemenné taveniny. Bublinky a lechatelierit pěkně demonstruje náš úvodní obrázek.

Vltavíny se v poslední době staly velice populárními po celém světě, a to nejen mezi sběrateli a šperkaři, ale i mezi širokou veřejností. Vynikají krásnou barvou, unikátním výskytem, zajímavými přírodními tvary a svým tajemným původem.

Vznik vltavínů: podle nejpravděpodobnější teorie se vltavíny utvořily společně se vznikem rieského kráteru, který nalezneme mezi Norimberkem, Stuttgartem a Mnichovem. Celý kráter má oválný tvar, jeho průměr je 24 kilometrů. Odhaduje se, že rieský asteroid měřil v průměru asi 1 kilometr a dopadl na zem před 14,7 miliony let, což je i stáří vltavínů. Rieský asteroid po dopadu pronikl povrchovými vrstvami slínu a vápence a vnikl do hloubky přes 600 metrů. Nárazem rieského asteroidu došlo k roztavení hornin, které byly následně vymrštěny vzhůru a ve vzduchu zchladly do podoby vltavínů. Jižní Čechy a jihozápadní Morava byly tehdy zasypány vltavínovým ,,deštěm“.

Hlavní česká naleziště se nachází na území budějovické a třeboňské pánve v jižních Čechách, na Chebsku a na jihozápadní Moravě. Mezi nejvýznamnější naleziště patří jihočeská Besednice (skulptace vltavínů připomíná tvarem ježka), Dobrkovská Lhotka, Chlum nad Malší, Radomilice, Slavče u Trhových Svinů, Týn nad Vltavou a další.

V jižních Čechách dle lidové tradice býval v minulosti s vltavíny spojen i svatební obřad, kdy ženich musel dát vltavín nastávající nevěstě jako důkaz svých hlubokých citů.